Největších katastrof, ale také tvůrcem neskutečné krásy (2023). Režie J. Sládek.
HDTV
Zvukový popis
Skryté titulky
K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné.
Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách.
Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Abychom pochopili jeho zákonitosti, je nutné jej co nejdůkladněji prozkoumat. A právě o to se v dokumentu Jana Sládka snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.
widerrufen.