"Snažila jsem se být nejlepší verzí sebe sama a moje adoptivní dcera byla můj největší učitel. Náhradní rodič má léčivé úlohy. Nedělám si nárok na to, že mě musí dcera do smrti milovat, ale chtěla jsem, aby věděla, že já ji pořád miluju," říká Markéta Oddfish Nešlehová, režisérka dokumentu Nejseš moje máma. Tuhle větu jí napsala její adoptivní dcera, když od ní v 17 letech odešla. "Tehdy to bolelo, ale když se na to dívám zpětně, bolí hlavně ty souvislosti, jinak je to pravda. Přijaté děti jsou velmi nekonfekční a zažíváte s nimi vzestupy i pády. Na jednu stranu vás to trápí, ale zároveň taky velmi obohacuje."