HDTV
Skryté titulky
V roce 180 př. n. l. nechali Attalidé ve starověkém řeckém městě Pergamon postavit Pergamský oltář, který ztělesňoval moc vzmáhajícího se pergamského království. Ve starověku byl popisován jako div světa. Od 8. století n. l. však oltář upadl v zapomnění a z jeho materiálu byla dokonce postavena pevnost. Na pevnostním kopci vysoko nad dnešním městem Bergama v západním Turecku se ze ztracené svatyně dochovaly jen základy. Zůstaly z nich slavné helénistické mramorové reliéfy. Dnes nejsou vystaveny na místě, ale ve známém berlínském Pergamském muzeu, připojené k částečné rekonstrukci oltáře. V Bergamě jsou tolik postrádaným centrem historie města. Na obou místech je oltář součástí světového dědictví UNESCO. Jak došlo k tomu, že vlys v polovině 19. století znovuobjevili němečtí archeologové? Za jakých okolností byly mramorové desky odstraněny z místa svého původu? Šlo o uloupené umění, nebo byly zachráněny před zničením? Historička umění Bénédicte Savoyová se vyslovuje pro to, abychom věnovali více pozornosti mocensko-politickému rozměru. Turečtí akademici jako Edhem Eldem obviňují Němce z krádeže antického umění. Zeynep Boz z tureckého ministerstva kultury by ráda viděla společné německo-turecké cíle. Jedno je však jisté: debata o někdejším divu světa ještě zdaleka neskončila.
widerrufen.