"Přišlo to po sérii panických atak, depresí, vyhoření a rozkladu organismu. Váš mozek pořád a pořád potřebuje dopamin. Celou dobu jsem myslela, že se jenom málo snažím, nakonec ale zjistíte, že se pořád jen strašně snažíte a energie ubývá," říká novinářka Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané o ženách s ADHD. "Ženy jsou poddiagnostikované. Připadáme si často rozbité, ale ve skutečnosti jsme právě jen roztěkané. Jsme chycené v pasti neurotypické společnosti. Očekává se, že váš mozek funguje typicky, přitom je v populaci 20 % neurodivergentních lidí, nejen těch s ADHD, ale třeba i s autismem."