Představoval pro šéfa armádního letectva generála Arnolda šanci na změnu hry, na bombardování Japonska až do jeho úplného podrobení. Německý dokumentární cyklus.
HDTV
2 jazykové verze
Skryté titulky
Dálkové B-29 trápil jeden nedostatek. Chyběl jim totiž stíhací doprovod, který by je ochraňoval před nepřátelskými letouny. Žádná stíhačka totiž nedokázala uletět 2400 km bez doplnění paliva. Armádní letectvo však brzo našlo řešení, vybudovat leteckou základnu na ostrově Iwodžima, který se nachází v půli cesty mezi Marianami a Tokiem. Dosud největší obojživelná operace tichomořské války byla naplánována na únor 1945. A vzhledem k tomu, že ostrov mělo podle zpravodajských informací bránit jen 10 000 mužů, byli šéfové válečného loďstva a námořní pěchoty přesvědčeni, že jeho obsazení nezabere víc, než několik dní. Snadné vítězství předpokládal i americký ministr námořnictva James Forrestal. Proto ve snaze o zlepšení obrazu svého ministerstva v očích veřejnosti umožnil novinářům i filmařům bezprecedentní přístup k informacím. Zpočátku šlo vše podle plánu a první invazní vlny narážely jen na mírný odpor. Brzy se však ukázalo, že Japonci vlákali Američany do pasti. V okamžiku, kdy japonská děla zahájila palbu z maskovaných postavení na svazích mohutné centrální sopky, se totiž námořní pěchota ocitla v bezvýchodné situaci. Během prvních 48 hodin padly nebo byly zraněny tisíce lidí, ale navzdory tomu nad spící sopkou Suribači brzy zavlála "Old Glory“. Snímky šesti mariňáků, vztyčujících americkou vlajku, pořízených fotografem Joe Rosenthalem, se rychle staly jedním z určujících obrazů celé tichomořské války. Triumfální fotografie však nic nevypovídala o utrpení vojáků na ostrově. Japonský velitel Kuribajači totiž proměnil sopečnou skálu v nejsilněji opevněný ostrov na světě. 16 kilometrů podzemních tunelů chránilo japonské vojáky před těžkým lodním dělostřelectvem i frontálním útokem. Americké ztráty tak každým dnem narůstaly a dobývání Iwodžimy se změnilo v nejkrvavější bitvu v dějinách námořní pěchoty. Operace se zanedlouho stala PR katastrofou a Forrestal musel čelit ostré kritice i otázkám typu: proč muselo tolik mladých mužů zemřít při dobývání strategicky nedůležité Iwodžimy? Osvědčeným barometrem veřejné podpory válečného úsilí podpory byl prodej válečných dluhopisů. A klíčem k oživení veřejné podpory tichomořské válce se měla stát čtvrtá emise válečných dluhopisů. Vládní plánovači proto chtěli pro účely kampaně využít tváře oněch šesti mariňáků, kteří vztyčovali vlajku s hvězdami a pruhy nad Iwodžimou. Jenže tři z nich mezitím padli a zbývající tři se odmítali dát poznat. Nakonec byli do USA odvezeni tři muži, kteří byli veřejností předváděni jako celebrity. Veřejnost však netušila, že na Rosenthalově fotografii byl ve skutečnosti jen jeden z nich, Ira Hayes. Na tom ale tolik nezáleželo. Turné vyneslo rekordní miliardovou sumu, a válečná mašinérie mohla jet nadále na plné obrátky.
widerrufen.