4:3
Skryté titulky
Raně gotický hrad Bezděz má svou architektonickou hodnotu především proto, že v průběhu staletí nebyl poznamenaný žádnými podstatnými stavebními změnami, přestože jej Josef II. v 18. století odprodal veřejnosti jako kamenolom. Jedinou výjimkou jsou bastiony v severní hradbě, které nechal vybudovat Albrecht z Valdštejna. Ve středověku osadou Bezděz procházela důležitá obchodní cesta z Prahy do Žitavy, a proto nad ní roku 1264 Přemysl Otakar II. nechal postavit pevný hrad. Přístupová cesta je vybudovaná hluboko pod jádrem hradu. Na kopci je hradební zeď posílena dalšími věžemi. Na samém vrcholku se vchází do hradu, který má protáhlý půdorys. Vysoká věž sloužila jako případné útočiště, obytné prostory byly postaveny za ní. Před ní se rozkládá horní hrad s nejhonosnější stavbou - královským palácem propojeným s kaplí. Proti němu bylo sídlo správce - purkrabství. Obě křídla spojuje příčná hradba s prolomenou brankou, kterou se vstupovalo do spodního hradu, stavěného ve druhé fázi. Ten byl vyhrazen návštěvám, služebnictvu a asi dvaceti manům, kteří za své služby dostávali od krále pozemky v okolí.
Stavba hradu byla velice náročná. Přízemí sloužilo jako provozní místnosti. Veškerý život na hradě se soustředil v prvním patře. Některé komnaty byly vyloženy dřevem kvůli tepelné izolaci, jinde se topilo v krbu. Do všech prostor v paláci se vcházelo z dřevěné pavlače, stejně tak i do hradní kaple. Ta však byla dokončena až za Václava II. Je považována za jedno z nejhodnotnějších děl středoevropské architektury konce 13. století. Svébytným prvkem je ochozová tribuna, která byla vyhrazena pro členy královské rodiny.
V 17. století nechala Anna z Valdštejna postavit barokní křížovou cestu v podhradí. S příchodem benediktýnů sem přivezli španělští mniši kopii montserratské madony a hrad se stal i slavným poutním místem.
widerrufen.