4:3
Skryté titulky
Po zrodu samostatného Československa se začala projevovat i v architektuře snaha o vytvoření národního stylu. Legiobanka Josefa Gočára v Praze Na Poříčí se stala jeho prototypem a určila směr tzv. rondokubismu. Řešení fasády vychází z trojdílné triumfální brány, na niž navazují další patra, stavba je ukončena mansardou a mohutnou římsou. Pro architekturu 20. let je charakteristická spolupráce s výtvarníky. Autorem pískovcového vlysu, nazvaného Návrat legií, je Otto Gutfreund, který sám bojoval ve Francii. Silné dojmy z těžkých válečných dnů přetransformoval do uměleckého ztvárnění legionářů. Pískovcové plastiky Jana Štursy symbolizují místa, kde legionáři bojovali, ve Francii, Srbsku a na Sibiři.
A právě na posledním z míst roku 1919 začal příběh Legiobanky, která si pro svou centrálu dala postavit tento dům. Iniciátorem byl legionář a bankovní úředník František Šíp. Vzhledem ke klesající hodnotě rublu věděl, že legionáři mohou o své úspory z vysokého služného přijít. Spolehl se proto na svého obchodního ducha a spořivost jednotlivých vojáků. Zanedlouho banka disponovala kapitálem sedmdesát milionů korun a shromážděnému majetku odpovídala i bohatost a velkorysost jejího pražského sídla.
widerrufen.