Milánské La Scaly a jejíž nedožité devadesáté narozeniny jsme si nedávno připomněli. Režie Marita Stockerová.
HDTV
Italská pěvkyně Mirella Freni (*27. 2. 1935-+9. 2. 2020) byla jednou z nejvýznamnějších sopranistek světové operní scény druhé poloviny 20. století. Okouzlovala obecenstvo přes půl století svým svěžím a mladistvě znějícím hlasem, který měl nezaměnitelnou barvu a špičkovou kvalitu.
Její výjimečná kariéra začala již v útlém věku. V deseti letech vyhrála jako zázračné dítě rozhlasovou soutěž, když přednesla před mikrofonem náročnou árii Čočosan "Un bel di vedremo“ z Pucciniho opery Madame Butterfly. Bylo krátce po druhé světové válce, psal se rok 1945. O šedesát let později účinkovala Freni při svém posledním představení, když vystoupila v ruské opeře P. I. Čajkovského Panna orleánská. Tehdy v dubnu 2005 zpívala na scéně Washingtonské národní opery. Ve věku sedmdesáti let uchvátila americké obecenstvo v postavě mladé Jany z Arku.
Když oslavovala své pětasedmdesátiny a 55. výročí prvního jevištního vystoupení, bylo to v roce 2010, obdržela v Cannes vysoké umělecké ocenění MIDEM Classical Award v kategorii celoživotního mistrovství.
Filmový portrét německé režisérky Marity Stockerové ukazuje Mirellu Freni během pěveckých lekcí v Centro Universale del Bel Canto v jejím rodném městě Modena. Rozsáhlý rozhovor s pěvkyní byl natáčen v Teatro comunale v Modeně, tedy na místě, kde sopranistka zahájila svoji světovou kariéru před více než půlstoletím. Dokument obsahuje rovněž rozhovory s jejími uměleckými kolegy a přáteli. Bohužel její nejbližší - tenorista Luciano Pavarotti, s nímž od raného dětství vyrůstala, a její manžel bulharský basista Nikolaj Gjaurov už nebyli mezi námi. Uslyšíte upřímnou výpověď hvězdného tenoristy Plácida Dominga, režiséra Lamberta Pugelliho a operního kritika Elvia Giudiciho, kteří doplní její úchvatný pěvecký portrét. V její interpretaci uslyšíte mj. ukázky z oper Fedora, Gianni Schicchi, Bohéma, Traviata, Manon (Massenet), Othello a Panna orleánská.
widerrufen.